Fakta o separaci matky a dítěte

Ženy i děti mají fyziologickou potřebu být bezprostředně  po porodu, v následujících hodinách a dnech pospolu. Raný a nepřerušovaný kontakt mezi matkou a novorozencem (bonding – z anglického slova lepení či připoutání – proces utváření láskyplné vazby mezi dítětem a jeho matkou je podporovaný biologickými, imunologickými, fyziologickými a psychologickými procesy) má pro oba neopakovatelnou hodnotu. Je dokázáno, že neomezený kontakt kůže na kůži a kojení přináší nejoptimálnější výsledky pro celkové zdraví matky, jejího dítěte a má zásadní význam pro celou nově vzniklou rodinu (Cranshaw 2014; Mrowetz, Peremská 2013).

V českých zdravotnických zařízeních je stále častou praxí, že dítě je po narození od matky oddělováno. Dochází tak k narušení prvotního kontaktu ženy a dítěte.  Pokud není narušen prvotní kontakt k částečné separaci dochází v rámci ošetření novorozence a zhodnocení stavu adaptace po porodu. Poporodní adaptace dítěte je však snadno zhodnotitelná i pokud leží novorozenec na těle matky. Mezinárodní studie přitom potvrzují, že bezprostředně po porodu je pro dítě i matku nejdůležitější  být spolu.

Klinická psycholožka Michaela Mrowetz prováděla výzkum u 1 341 porodů v ČR a zjistila, že i po bezproblémových porodech je stále zvykem dítě od matky oddělit. Z jejího výzkumu vyplývá, že pouhá třetina matek je v prvních dvou hodinách po porodu v bezprostředním kontaktu s dítětem, méně než třetina v přerušovaném kontaktu (dítě odebíráno na ošetření, vážení, mytí atd.) a více než třetina nemá v prvních dvou hodinách se svým dítětem žádný kontakt. Upozorňuje také na to, že bonding je možný i po porodu císařským řezem, přesto je  v ČR oddělena po takovém porodu matka a dítě ve více než dvou třetinách případů.

Mezinárodní dokumenty doporučují

Bezprostředně po porodu by mělo být dítě umístěno na hruď matky nebo do jejích rukou“ (WHO, 1999).

Matka a dítě tvoří nejen v období těhotenství, ale i po porodu vzájemně spjatou jednotku (v angličtině užívaný termín „Motherbaby“) a měly by zůstat spolu“ (IMBCI, 2008).

Dítě patří k matce. K jejich oddělování by měl existovat vážný důvod“ (ICM, 2011).

Separace (oddělení matky a dítěte) je škodlivá praktika pro matku i dítě a má dalekosáhlé důsledky pro vývoj jedince i pro celý život“ (IMBCI, 2008).

Je stěžejní udržovat teplotu novorozence. Novorozencům hrozí podchlazení, jsou-li vystaveni chladným porodním sálům, jejich tělesná teplota může markantně klesat a přivolat metabolické potíže. Propadu novorozeneckých teplot můžeme předejít, bude-li dítě v těsném kontaktu kůže na kůži (skin-to-skin)“ (WHO, 1999).

Časný těsný kontakt (skin-to-skin) matky a dítěte je důležitý i z mnoha dalších důvodů. Psychologicky stimuluje matku a dítě k tomu, aby se jeden s druhým seznámili. Pro dítě je ze zdravotního hlediska výhodné setkat se s mateřskými bakteriemi, které tímto kontaktem získá dříve, než přijde do kontaktu s bakteriemi zdravotnického personálu, s odolnými nemocničními bakteriemi nebo s bakteriemi dalších lidí (WHO, 1999).

Aby se dítěti vytvořil dobrý základ pro budoucí imunitní systém, potřebuje nejen projít poševním prostředím, ale potřebuje také, aby jeho kůži osídlily mateřské bakterie (důležitost skin-to-skin kontaktu). Pokud k tomuto kontaktu nedojde nebo je narušen, může to negativně ovlivnit imunitní systém dítěte na celý život a vést k rozvoji poruch jako je obezita, celiakie, astma, ekzémy, vysoký krevní tlak apod (www.microbirth.com).

Zlatá hodinka–golden hour

Toto citlivé období je označováno také jako “posvátná nebo magická hodina”  a trvá přibližně první hodiny po porodu. Je ovlivněno zvýšenou hladinou reprodukčního hormonu oxytocinu, který se skrze placentu dostává i do těla dítěte . Hladina oxytocinu a jeho vyplavování je dále podníceno kontaktem kůže na kůži (skin to skin). Další hormon uvolňující se na základě tohoto kontaktu je beta- endorfin hormon, který působí nejen analgeticky, ale napomáhá ženě reagovat na její dítě, způsobuje radost ze vzájemné interakce a má uklidňující účinek (Buckley, 2014).

Význam časného kontaktu na kojení

Okamžitý a nepřerušovaný kontakt kůže na kůži v minimálním trvání jedné hodiny podporuje výhradné kojení. Vzájemná interakce zajišťuje probuzení kojícího reflexu (Widström et al., 2011). Nepřerušovaný kontakt matky a dítěte, umožňuje novorozenci následovat instinktivní chování jehož výsledkem je samopřisátí. Načasování a délka prvotního kontaktu má vliv na rozvoj a výsledek kojení. Děti, které byly v raném kontaktu s matkou, opouští porodnici plně kojeny a jsou kojeny delší dobu (Bramson et al., 2010; Gabriel et al., 2010; Moore et al., 2012).

Deset kroků k podpoře raného kontaktu–bondingu

  1. Položení nahého novorozence na nahé břicho matky bezprostředně po porodu – vertikálně
  • Při porodu sekcí se pokládá nahý novorozenec na hrudník matky pod prsa – horizontálně, vhodné je snížení operačního pole pod prsa matky, novorozence dle potřeby přidržuje další osoba – otec, ev. zdravotník tak, aby novorozenec mohl efektivně hledat bradavku a mohl se přisát.
  • Osušení novorozence na těle matky, zabalení novorozence a matky jako jedné jednotky do teplých osušek a přikrývek.
  • Odložené přerušení pupečníku po jeho dotepání kvůli zajištění dostatečné placentární transfuze
  1. Všechna vyšetření a základní ošetření novorozence provádět na těle matky
  • Hodnocení Apgar skóre.
  • Podvázání a přerušení pupečníku.
  • Ev. označení novorozence identifikačním náramkem.
  1. Umožnění a podpora vizuálního kontaktu – pohled z očí do očí matky a novorozence
  • Podložení hlavy matky, pokud leží na zádech, doporučení rozepínací košile či upravení látky pod krkem pro zajištění matčina výhledu.
  • Pokud novorozenec musí být v inkubátoru, pak ideálně zajistíme pobyt v jedné místnosti, vizuální kontakt mohou částečně nahradit fotografie, videozáznam a nejlépe přímý přenos web kamerou.
  1. Samopřisátí – tzv. breast crawl
  • Novorozenci a matce necháváme dostatečný čas na seznámení v kontaktu kůže na kůži  30–60 minut trvá, než je dítě připravené k prvnímu samopřisátí. Po medikovaných porodech i císařském řezu může být tato doba i mnohem delší, v řádu hodin. 
  • Novorozence necháváme se k prsu doplazit a samotného najít bradavku všemi smysly – zrakem, hmatem, sluchem, čichem, chutí.
  • Novorozenci neotíráme ručky od plodové vody (plodová voda voní jako bradavka).
  • Známky připravenosti sát: dítě si strká pěstičky do úst, sliní, otvírá ústa, rukou ohmatává dvorec a bradavku, čímž připravuje bradavku ke kojení, má široce otevřené oči.
  • Ideální je „bezdotyková“ forma pomoci, můžeme matce umožnit pohodlnější polohu, ukázat jí, jak podepřít prs, a slovně poradit.
  1.  Matka a novorozenec jsou v kontaktu „skin to sin“ – kůže na kůži
  • Podpora a nepřerušování tohoto kontaktu nejméně 2 hodiny po porodu, ideálně však 12 hodin či stále, matka s novorozencem se přesouvá z porodního sálu na oddělení šestinedělí společně v kontaktu kůže na kůži.
  • Při porodu císařským řezem může matku zastoupit na nezbytně dlouhou dobu otec (při dokončování operace a přemísťování matky na lůžko), bakterie otce jsou pro dítě přirozené a přínosné, na rozdíl od bakterií ošetřujícího personálu.
  1. Zajištění příjemného, klidného, vlídného a intimního prostředí ze strany zdravotnického personálu a zajištění pohodlí pro matku
  • Samostatné porodní pokoje, kde může být celá nová rodina pohromadě. Pohodlná postel, křeslo, polštáře, teplá deka.
  • K rodině vchází co nejméně personálu a nevyrušují je v seznamování.
  1. Eliminace techniky – fotoaparátů, videokamer, mobilních telefonů
  • Tento jedinečný okamžik žádné fotografie ani videozáznam nenahradí.
  • Novou rodinu může ev. vyfotit přítomný zdravotník.
  1. Veškerá vyšetření novorozence, odběry biologického materiálu, vizity apod. provádět za přítomnosti matky
  • Vyšetření a odběry je vhodné provádět v náruči matky, při kojení a v kontaktu kůže na kůži (eliminace vyplavování kortizolu).
  1. Transport do jiného zařízení
  • Při nutnosti transportu novorozence je nutné podpořit matku a transportovat matku i novorozence dohromady dle jejich stavu ideálně v tělesném kontaktu, tj. v jednom sanitním vozu, a zajistit příjem matky spolu s novorozencem na nové oddělení.
  • Při nutnosti transportovat matku je potřeba s ní přeložit i novorozence, dle jejich stavu ideálně v tělesném kontaktu.
  1. Při porodu mrtvého dítěte či úmrtí dítěte po porodu podpořit matku v kontaktu s jejím novorozencem
  • Matce a rodině musí být umožněno rozloučení se s dítětem – podpoření a zajištění místa (zákon). Podpoření kontaktu kůže na kůži, zajištění památky na dítě (podpořit rodiče v otištění ruky či nohy),
  • podpořit rodiče v prohlédnutí si dítěte, vyfotit rodinu s dítětem  
  • Matka a rodina mají k truchlení neomezený čas (etika), informovat o možnosti křtu po smrti a podpořit v organizaci pietního rozloučení s dítětem.

Benefity nepřetržitého kontaktu matky a dítěte po porodu:

  • Lepší poporodní adaptace novorozence.
  • Kardiorespirační stabilita.
  • Udržování stabilní tělesné teploty novorozence.
  • Snižuje množství a vlivu stresových hormonů vyplavených v průběhu porodu u matky i dítěte.
  • Matka i dítě jsou klidnější – děti méně po porodu pláčou.
  • Podpora mateřského chování vůči dítěti – větší citlivost k signálům, které dítě vysílá.
  • Dítě je osídleno bakteriemi z těla matky, které jsou základ pro vytvoření imunity.
  • Zajišťuje vyplavení hormonů oxytocinu a prolaktin urychluje „hormonální koktejl“, nutný nejen pro zavinování dělohy, ale i a pro nástup kojení.
  • Snižuje poporodní krvácení žen.

Negativní důsledky separace

  • Pozdější nástup kojení, problematičtější průběh a potřeba větší podpory žen.
  • Ovlivňuje psychický i motorický vývoj dítěte, jeho imunitu.
  • Negativně působí na psychiku matky.
  • Pocit nekompetentnosti v roli matky – její funkce je zastoupená profesionálem.

Saigal S, Nelson N, Benett K,  et al. (1981) ve svém výzkumu uvádí, že kontrola nad způsobem porodu eliminuje rozvoj deprese. Pocit kontroly nad novorozencem pak úzce souvisí s kontrolou nad způsobem porodu. Pokud žena ztratí pocit kontroly nad porodem a novorozencem zvyšuje se riziko negativního prožívání porodu a následně akutní stresové poruchy a posttraumatické stresové poruchy.

Zamezení kontaktu kůže na kůži  (skin to skin) negativně ovlivňuje vyplavování hormonů v těle ženy, které mohou ovlivnit rozvoj attachementu (vzniku vazby s dítětem) a podporu pečovatelského chování ženy. Objevuje se i častější incidence poruchy vztah k dítěti nebo partnerovi. Ženy, které si z porodu odnáší porodní trauma se snaží dalšímu těhotenství vyhnout. Pokud otěhotní tak je těhotenství ve větší míře provázeno komplikacemi a je větší pravděpodobnost, že bude ukončeno císařským řezem (Brynaton et al. 2008; Kovaříková, 2006; Ratislavová, 2008).

Narušení bondingu vede ke snížení reakcí a citlivosti ženy ve vztahu k dítěti – dochází k ovlivnění mateřského chování. Je dokázáno, že ženy, u kterých došlo k separaci od jejich dítěte  zacházejí s dětmi hrubším způsobem 4 dny po porodu (Dumas et al. 2013), viditelné rozdíly jsou pozorovatelné i v období od 1 do 4 měsíců věku dítěte (Moore et al., 2012) a rozdíl v chování je prokázán i v roce dítěte (Bystrova et al., 2009)  ve srovnání se ženami, které od svých dětí odděleny nebyly.

Zdroje:
Bramson L., Lee J. W., Moore E., Montgomery S., Neish C., Bahjri K., Melcher C. L. (2010). Effect of early skin-to-skin mother-infant contact during the first 3 hours following birth on exclusive breastfeeding during the maternity hospital stay. Journal of Human Lactation, 26(2), 130–137.
Brynaton J, Gagnon AJ, Hatem M, Johnston C. Predictors of early parenting self-effi cacy: results of a prospective cohort study. Nursing Research 2008; 57(4):
Buckley S. J. (2014). The hormonal physiology of childbearing. New York, NY: Childbirth Connection.
Bystrova K., Ivanova V., Edhborg M., Matthiesen A. S., Ransjö-Arvidson A. B., Mukhamedrakhimov R., Widström A. M. (2009). Early contact versus separation: Effects on mother-infant interaction 1 year later. Birth, 36(2), 97–109.
 Crenshaw J.(2014).Healthy Birth Practice #6: Keep Mother and Baby Together— It’s Best for Mother, Baby, and Breastfeeding.J Perinat Educ. 2014 Fall; 23(4): 211–217.
 Dumas L., Lepage M., Bystrova K., Matthiesen A. S., Welles-Nystrom B., Widstrom A. M. (2013). Influence of skin-to-skin contact and rooming-in on early mother-infant interaction: A randomized controlled trial. Clinical Nursing Research, 22(3), 310–336. 10.1177/1054773812468316;
Moore E. R., Anderson G. C., Bergman N., Dowswell T. (2012). Early skin-to-skin contact for mothers and their healthy newborn infants. Cochrane Database of Systematic Reviews, (5),
 Mrowetz M., Peremská, . (2013) Podpora raného kontaktu jako nepodkročitelná norma – chiméra, či realita budoucnosti? Pediatrie pro praxi. 2013, roč. 14, č. 3, s. 201-204. ISSN: 1213-0494; 1803-5264
Kovaříková Z. Porodní trauma. Diplomová práce, PedF UK Praha 2006. 20.
Ratislavová K. Aplikovaná psychologie – porodnictví. Reklamní ateliér Area, Praha 2008.
ICM dokumenty dostupné z https://internationalmidwives.org/icm-respurces/icm-publications/
IMBCI iniciativa: http://www.imbci.org/
 Deset kroku k optimální péči IMBCI – http://aperio.cz/data/1/IMBCI_10_bodu_cesky.pdf
Bacterial colonization and infection in the neonate – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/7008589
Mrowetz, Peremská 2013
Film Microbirth www.microbirth.com
Saigal S, Nelson N, Benett K, et al. (1981). Observations on the behavioral state of newborn infants during the fi rst hours of life. Am. J. Obstet. Gynecol. 1981; 139: 715.
WHO příručka: https://www.iham.cz/nabizime/informace/prirucka-who/
Widström A., Lilja G., Aaltomaa-Michalias P., Dahllöf M., Nissen E. (2011). Newborn behaviour to locate the breast when skin-to-skin: A possible method for enabling early self-regulation. Acta Paediatrica, 100, 1–7. 10.1111/j.1651-2227.2010.01983.x

Související články