Co se děje těsně po porodu?

Zatímco ve většině vyspělých zemí je novorozenec po porodu neustále s matkou, protože je to přirozené a pro dítě i matku celkově prospěšné, v ČR je běžnou praxí, že se novorozeně okamžitě dostane do péče zdravotnického personálu a do koloběhu rutinních procedur.

Příklad ze světa – Holandsko

Minimálně jednu hodinu po porodu rodinu nikdo nevyrušuje. Panuje naprostý respekt k jejím potřebám a soukromí. Je to prostor pro rodiče, pro rodinu, pro vítání nového člena. Tato chvíle se vnímá jako jedinečná a přistupuje s k ní s respektem.

„Golden hour“ – Zlatá hodinka

= období bezprostředně po porodu určené pro matku a dítě
= prostor a dostatek soukromí pro rodiče, aby se přivítali s novým členem rodiny, aniž by bylo dítě odebíráno zdravotnickým personálem

Běžná praxe v ČR

Klinická psycholožka Michaela Mrowetz prováděla výzkum u 1 340 porodů v ČR a zjistila, že i po bezproblémových porodech je stále zvykem dítě od matky oddělit.

Z jejího výzkumu vyplývá, že pouhá třetina matek je v prvních dvou hodinách po porodu v bezprostředním kontaktu s dítětem, méně než třetina v přerušovaném kontaktu (dítě odebíráno na ošetření, vážení, mytí atd.) a více než třetina nemá v prvních dvou hodinách se svým dítětem žádný kontakt. Bonding je možný i po porodu císařským řezem, přesto je u nás oddělena po takovém porodu matka a dítě ve více než dvou třetinách případů.

V ČR se sice v poslední době rozmáhá princip “rooming-in”, čili společné ubytování matky a dítěte na jednom pokoji, ALE ve většině porodnic je dítě hned převzato do péče zdravotnickým personálem a těsně po porodu je matka ubytována na jiném pokoji než novorozenec.

Z praxe

I když je novorozenec naprosto zdravý, v českých porodnicích automaticky putuje na oddělení šestinedělí. Pokud žena nemá porodní plán a nestojí si za tím, aby je neoddělovali, tak ji nechávají, aby si do rána „odpočinula“, a pak miminko přivezou po vizitě na rooming-in. Rooming-in už je tedy běžný ve všech porodnicích v ČR, vyjma separace těsně po porodu.

Ačkoliv se u nás rooming-in praktikuje a dítě je tedy u matky “prostorově”, fakticky u ní není. Miminko sice často smí být v plastové postýlce na pokoji s matkou, ale vyndavá se z ní pouze na kojení a přebalování. Bohužel se často stává, že někdo bez upozornění odveze miminko na vyšetření apod., třeba když je matka na toaletě nebo ve sprše. Ve většině případů si matky nesmí miminko z postýlky vyndavat, chovat si ho nebo s ním spát. Z pohledu zdravotního personálu je postel infekční prostředí, dítě může z postele spadnout atd. Ve většině případů netolerují, když s dítětem mámy chtějí spát.

Kontakt matky a dítěte po porodu léčí přirozenou bolest a přirozené trauma porodu. Dítě není po narození připraveno být samo a separováním jej nutíme k předčasné vyspělosti,“ tvrdí Jiřina Prekopová, dětská psycholožka a terapeutka.

Co je to bonding?

  •  první poporodní vazba mezi matkou a dítětem mimo tělo matky
  • prvotním propojením matky a dítěte vzniká vzájemná vazba (bond), která je zásadní pro jejich celoživotní pouto a interakce (dále viz níže)
  • nejlepší inkubátor pro novorozence je kůže jeho matky
  • vyšetření novorozence po porodu lze provést i na těle matky
  • s novorozencem v náručí je možné ošetřit i případné poranění matky
  • často se novorozenci a matky separují právě z důvodu ošetření matky, je to zbytečné a škodlivé

Podle studií

děti přiložené ihned k matce:

  • jejich teplota byla vyšší než u dětí, které byly oblečeny a uloženy do vyhřívané postýlky
  • mnohem méně plakaly, když byly po porodu hodinu až hodinu a půl u matky (Christensson, 1995)
  • zavedení principu “rooming-in” mělo vliv na procento plně kojených dětí z 85 % na 99 %
  • významně to ženám pomohlo v nastartování mateřského chování a v synchronizaci s dítětem v prvních měsících života. Ženy byly k dětem více emocionální (ve smyslu častějšího líbání, usmívání a mazlení) a u výzkumů sledujících dlouhodobé vlivy byly děti ve 2 až 5 letech vyspělejší v lingvistických či jazykových projevech.

Zdroje:
KLAUS, M.; KENNEL, J.; PLUMB, N. et al. Human maternal behavior at the first contact with her young. [s.l.] : Department of pediatrics, case Western University School of Medicine, 1970.
KLAUS, M.; KENNEL, J.; PLUMB, N. et al. Human maternal behavior at the first contact with her young. [s.l.] : Department of pediatrics, case Western University School of Medicine, 1970.
KLAUS, M.; KENNEL, J.; PLUMB, N. et al. Human maternal behavior at the first contact with her young. [s.l.] : Department of pediatrics, case Western University School of Medicine, 1970.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *